Pátek večer, večer, kdy se chodí na diskotéky, ale já jsem se v tento den cítila jinak než obyčejné pátky. Chtěla jsem se sejít se svým přítelem, kterému jsem poslala erotickou SMS, která měla být začátkem dlouhého večera. Odpověď mi přišla hned, že se sejdeme nedaleko parku, na mostě. Měla jsem hodinu na přípravu, jako je vana, namalování, vybrat oblečení. Deset minut před osudovou hodinou, kdy jsem se s přítelem měla sejít a já jsem vyrazila na domluvené místo. Jakmile jsem dorazila na most, už tam čekal. Byla jsem na něj celá žhavá, už jen pohled na něj mě rozpaloval.

A je to tady. Tleskáme našemu lektorovi tanečních, který nám právě ukončil poslední hodinu tanečních. Dlouhých 6 měsíců řádění na tanečním parketu však vrcholí až za 2 týdny na tanečním plese. S mojí taneční partnerkou a přítelkyní v jedné osobě se na ples velice těšíme. A jelikož jsme mladí, určitě vymyslíme i něco peprného, aby nebyla nuda. Jenže to ještě netuším, že peprnost přijde sama.

Kamarádka slavila dospělostiny, tak jsme vyrazili s partou slavit. Rezervovaný stůl nám byl k dispozici, vešlo se nás k němu všech osm lidí. Jakožto správní pařmeni jsme jí ihned popřáli, abychom mohli začít pít. Dostala od nás krásný korálkový set náušnic, náhrdelníku a náramku, který vlastnoručně vyrobila jedna dívčina z party.

Ležím na gauči a projíždím televizní kanály, jestli tam nedávají něco zajímavého. Vyvolení, nějaká detektivka, zeměpisná Cestománie. Nic pro mě. Už tři týdny jsem se svou přítelkyní něco intimnějšího, než polibek, neměl. Táta sedí v mém pokoji u počítače a pracuje, máma dělá domácí práce. To by nebylo nic zvláštního, kdyby se to neopakovalo každý den. Žádné soukromí, venku je zima a přítelkyně dělá něco dobrého v kuchyni, ale to jen proto, abychom neměli z toho tak špatnou náladu. V tomhle ji miluji, že se nás snaží udržet na živu.

„Ty jsi příšernej!" řekla mi moje sousedka před výtahem, na který jsme oba čekali. Ona bydlí o poschodí níže, v pátém patře. Známe se vlastně od narození, protože naši rodiče se znají od základní školy. Oběma nám je osmnáct, oba máme zkušenosti, oba si jsme blízcí, ona se líbí mě a já jí. Jenže stále tu je něco, co nás od sebe oddaluje. Nevím co to je, prostě mě štve, jaká je. Jenom do mě rejpe, ztrapňuje mě před lidmi a když jsme náhodou sami, prostě si něco vymyslí, jen aby na mě mohla křičet.

Jsem opřený o sloup veřejného osvětlení, koukám na panoramu města předemnou. Je za pět minut šest večer a začíná se stmívat. Koukám na západ slunce, oblečen do zimní bundy, a přemýšlím o tom, jak zvládám svojí školu. Jsem na střední škole, třetí ročník farmacie. Nejsem zrovna typ pro učení, dělal jsem úspěšně reparáty jak z biologie, tak o rok později z češtiny. A tenhle rok poprvé nepropadám, ale těch čtyřek je stále dost. Nevadí, hlavně procházet až k vytoužené maturitě.